Únor 2009


Miley Cyrus-"Móda mě moc nebere"

27. února 2009 v 16:44 | pajulka |  Miley Cyrus
CO O NÍ MOŽNÁ NEVÍŠ???


1)Je dcerou zpěváka Billyho Raye Cyruse.

2)Už od dětství se ukazovala v různých reklamách.

3)Největší zlom v jejím životě nastal,když si zahrála hlavní roli v seriálu Hannah Montana, který produkuje společnost Disney.Z Miley se stala hvězda!

4)Jako malá si nejraději hrála na šerify a zloděje.Jasně,že byla vždycky šerif! :)

5)Miley vede dvojí život i v soukromí!Hraje v seriálu,natáčela filmy a mezi tím si odbíhala natáčet desku a zpívat na koncertech.

6)Zbožnuje plyšáky, má jich celý pokoj.

7)Její nej barva je červená.

8)Naučila se plést.Když se nudí, štrikuje šály nebo ponožky.

9)její nej kámošky jsou Emily Osment a Ashley Tisdale.

10)Miluje zvířátka.Když bydlela v Nashvillu,měla jich doma hodně, ted´ už má jen dva psy,kteří se jmenují Loco a Tag.

FILMOGRAFIE

2007-MUZIKÁL ZE STŘEDNÍ 2
2006-HANNAH MONTANA
2003-VELKÁ RYBA

DISKOGRAFIE

2008-BREAKOUT
2007-HANNAH MONTANA 2: MEET MILEY CYRUS
2006-HANNAH MONTANA

7. rozhovor s Lukášem Hejlíkem

27. února 2009 v 16:14 | pajulka |  ♥♥♥Lukáš Hejlík♥♥♥

10 otázek pro Lukáše Hejlíka

Lukáš se několikrát zmínil o dceři Klárce. Spolu s ní, ženou Veronikou, psem, kocourem, beranem a ovcemi bydlí na chalupě v Říčkách u Brna.
Lukáš se několikrát zmínil o dceři Klárce. Spolu s ní, ženou Veronikou, psem, kocourem, beranem a ovcemi bydlí na chalupě v Říčkách u Brna.
29. 7. 2008 14:00
Ovlivnitelnost, citlivost a zapomnětlivost - k těmto vlastnostem se nám přiznal pohledný herec Lukáš Hejlík (28), kterého znáte hlavně jako Tomáše Medunu ze seriálu Ošklivka Katka.

Reklama:

Jak se ti dnes ráno vstávalo?
Klasicky těžce, nejhorších je prvních pět minut, pak už jedu jak mašina.

Jaká je ta nejdražší věc (kromě auta a bytu či domu), kterou sis v životě koupil?
Obraz.

Necháš se lehko ukecat?
Když mám čas, jsem schopnej dát všechno!

Od koho jsi naposledy dostal nějakou zajímavou textovku a co v ní bylo?
Všichni mí vrstevníci teď rodí, takže bych mohl sestavit tabulku hmotnosti a míry všech novorozenců.

Kdy ses naposledy před někým objevil nahý?
Nejvíc vyjevená je z toho naše malá dcera Klára.

Co na sobě vyloženě nesnášíš?
Že nestíhám to, co mě baví.

Co tě naposledy opravdu rozplakalo?
Mám cédéčka, u kterých bulím - Twin Peaks nebo Ederlezi. Štkal jsem v divadle. Nejvíc jsem ale asi plakal při porodu naší Kláry.

Kdyby ses mohl stát neviditelným, jakou věc bys provedl jako první?
Prošel bych zdí, jako to je vždycky ve filmech.

Můžeš se nám svěřit s nejtrapnějším okamžikem svého života?
Jsem odborník na to "prosírat" něčí narozeniny. Vrchol byl, když jsem měl asi deset svých kamarádů z divadelní školy u našich, kteří měli zahradní party, a já netušil, že slaví své narozky. Samozřejmě jsme z toho zinscenovali překvapení za pět minut dvanáct.

Kdy jsi naposledy někomu lhal?
Vám v téhle anketě? Člověk pořád lže.


Bleskovka o Ošklivce Katce hl. Lukášovi Hejlíkovi

23. února 2009 v 21:48 | pajulka |  bleskovky
1)Máš rád/a Lukáše Hejlíka???
2)Koukáš na Ošklivku Katku???
3)Líbí se ti???(OK)
4)Koukáš pravidelně???
5)Jaký je tvůj nej herec/herečka v Ošklivce Katce???
6)Viděl/a si někdy nějakého herce z OK na vlastní oči???
7)Jestli jo tak jak se jmenuje(aspon ve filmu)
8)Co na diplom???Musí to být někdo z Ošklivky Katky
9)Papapa


6. rozhovor s Lukášem Hejlíkem

23. února 2009 v 21:28 | pajulka |  ♥♥♥Lukáš Hejlík♥♥♥

Proutník z Ošklivky: Bouřlivý život? To bylo dřív

Párty Ošklivka Katka - Lukáš Hejlík
Párty Ošklivka Katka - Lukáš Hejlíkvětší obrázekAutor: Roman Souček
08:06 | 24.9.2008 | Anna Veškrnová
Praha - Herec Lukáš Hejlík ztvárňuje v seriálu televize Prima Ošklivka Katka pohledného a úspěšného prezidenta společnosti KM Styl Tomáše Medunu, do kterého se zamiluje jeho nehezká sekretářka Katka.
Natáčení Ošklivky si Hejlík patřičně užívá a spolu se seriálovými kolegy zažívá spoustu humorných historek.
S ošklivkou Katkou natáčí už i líbací scény. "Líbání už probíhá a je to velká sranda, i když to pro diváky možná bude docela drsný, Meduna to zatím řeší alkoholem," prozrazuje v rozhovoru Hejlík, který kromě seriálu hraje také v divadle. Diváci ho mohou vidět v Městském divadle v Brně například ve hře Poprask na laguně.
Lukáš Hejlík
Lukáš Hejlíkvětší obrázekAutor: TV Prima
Hrajete Tomáše Medunu v seriálu Ošklivka Katka, jak jste se vůbec k této roli dostal?
Poměrně jednoduše. Po několika kolech castingu na hlavní role seriálu se nakonec tvůrci vydali hledat za hranice Prahy. Jednou jsem měl vzkaz na vrátnici domovského Městského divadla Brno, pak absolvoval několik zkoušecích kol a od podepsání smlouvy za čtyři dny, tudíž za pět minut dvanáct, začal natáčet.
Přináší vám role Tomáše Meduny v seriálu Ošklivka Katka nějaké humorné historky?
Tak rozhodně, jsem na place osmnáctkrát za měsíc, a přestože je tempo ukrutné, dost se nasmějeme. Výhodou tohoto seriálu je, že nemá pevné otěže, a tak můžete ve své postavě improvizovat a vymýšlet si sám spoustu dalších vychytávek. Nejvíc na tom makáme s kolegou Michalem Zelenkou, který hraje Marka.
A máte nějakou konkrétní vtipnou historku z natáčení?
Dnes a denně. Ale zatím nemám žádnou reprezentativní, kterou bych na tuhle otázku vždycky vytasil. Budu si muset nějakou zapamatovat tak, abych byl příště pohotovější.
Ztotožňují si vás kolemjdoucí s touto rolí?
Ano, obzvláště mladí. Nejvíc mě ale potěšilo, když jsem nedávno potkal dva začouzené kominíky a ten jeden, takový padesátiletý pán, mě strašně srdečně pozdravil: "Jéé, dobrý den!" Tak mě to rozhodilo, že jsem zapomněl si na něj pro štěstí sáhnout.
Lukáš Hejlík
Lukáš Hejlíkvětší obrázekAutor: TV Prima
S kým se vám v seriálu nejlépe spolupracuje, jaká je atmosféra při natáčení?
Už jsem zmiňoval Michala Zelenku (Marek Černý). Sranda je i s Katkou Janečkovou, má velký komediální talent. A nikdy se nenudíte ani s Petrem Štěpánem (Daniel) - s tím jsme si kývli na to, že napíšeme svůj vlastní "brněnský seriál".
Už se těšíte na happy end s Ošklivou Katkou? Co první líbací scény?
Na happy end se netěším, to přece bude konec (smích). Líbání za to už probíhá a je to velká sranda, i když to pro diváky možná bude docela drsný - zatím to Meduna řeší alkoholem.
Jak často probíhá natáčení a jak dlouho seriál ještě potrvá?
Krom jednoho volného dne v týdnu se točí denně. Seriál má mít 168 dílů, teď se vysílá něco kolem čtyřicátého, takže si to vypočítejte. Potrvá dlouho.
Kromě seriálu hrajete také v divadle jaká vaše role se vám nejvíce líbila a proč?
Těžká otázka, protože jich bylo několik. Z toho, co máme na repertoáru je to určitě soudce Isidoro v Poprasku na laguně. Přijďte se podívat, všechny zvu.
Chystáte teď v divadle v Brně nějakou novu hru?
Ano, zkouším se svým trenérem, režisérem Zdeňkem Černínem a kolegy Viktorem Skálou a Erikem Pardusem moc krásnou hru o třech chlapech, jménem Kumšt, známou taky pod názvem Obraz!
Lukáš Hejlík a Kateřina Janečková
Lukáš Hejlík a Kateřina Janečkovávětší obrázekAutor: TV Prima
Co by pro Vás byla největší herecká výzva? Máte nějakou vysněnou postavu, kterou byste si rád zahrál?
Romeo to nebude, protože nejsem kamárad s blankversem, ve kterém psal Shakespeare. Ale psal hry i bez verše, a proto můžu zmínit třeba Benedetta v Mnoho povyku pro nic.
Zahrál jste si v celovečerním filmu Crash Road, od té doby nic, hrát ve filmu Vás neláká? Jaké vůbec máte oblíbené filmy?
Při počtu natáčecích dnů, divadle a projektu LiStOVáNí, který koučuju, to ani není možné. Ale těším se, že po Katce zase něco okusím, určitě. Oblíbené filmy mám, v posledních pěti letech jsem toho moc neviděl, ale jsem vděčný divák, umím ocenit všechny žánry, tvůrce či herce.
Je Vám osmadvacet a žijete spokojeným rodinným životem na statku u Brna, nechybí Vám bouřlivý život? Nechtěl byste spíš být raději proutník Meduna?
Jasně, tak proutník Meduna jsem, jak jsem již naznačil, skoro dvacetkrát v měsíci a to mě stačí bohatě. Navíc dřív jsem byl takový pořád, takže spokojený rodinný usedlý život je pro mě vykoupení, a když to přeženu, tak v současné době ta největší avantgarda.
Máte malou dcerku, vaše žena je také herečka, jak to s malým dítětem zvládáte, kdo nejvíce hlídá?
Žena, a patří jí za to můj velký obdiv. Sama teď začala také točit, takže to hlídám já, ale v porovnání těžce prohrávám (smích).
Měli byste rádi ještě další děti?
Na grafu jsme jich s dalším autem a dovolenou do Jugoslávie měli v plánu celkem pět. Plány zatím neměníme, a tak už se těšíme na další.
Párty Ošklivka Katka - Lukáš Hejlík
Párty Ošklivka Katka - Lukáš Hejlíkvětší obrázekAutor: Roman Souček
Na své usedlosti chováte kozy, ovce a prý preferujete bio stravu, co je na tom pravdy? A pokud ano, jíte někdy i něco nezdravého?
Jíme samozřejmě i někdy nezdravě, ale dáváme si na to už velký pozor, zvlášť od narození Kláry začínáme spolu s ní jíst takzvaně "znova, od začátku". Kozy nemáme, pro kozí mlíko si chodíme k místním, pak vyrábíme sýry, acidko, jogurty, tvaroh. Chováme Romanovské ovce na maso, pěstujeme nechemizovanou zeleninu, vyrábíme si prací prášek, nic z toho není žádný násilí, prostě nás to tak baví.
Pocházíte z Mostecka, studoval jste herectví v Praze, hrál jste v divadle v Českých Budějovicích, teď žijete na Moravě, cítíte se již jako Moravan?
Ano, sběhnul jsem tu republiku celou a zjistil, že je vlastně legračně malá. Pocházím z Cítolib u Loun, bydlel asi šest let v Praze, dostal angažmá do Budějic, odkud mě vydraftoval právě režisér Zdeněk Černín, se kterým jsem i tři roky hostoval v Opavě. Teď se cítím být místním, i když jsme tu se ženou, která pochází z jižního Slovenska, jak rádi říkáme, extra-naplaveniny.
Párty Ošklivka Katka - Kateřina Janečková a Lukáš Hejlík
Párty Ošklivka Katka - Kateřina Janečková a Lukáš Hejlíkvětší obrázekAutor: Roman Souček
Založil jste projekt scénických čtení Listování, který sdružuje několik herců z českých divadel a který zrcadlí aktuální knihy z knižního trhu ve formě čteného divadla v několika českých a slovenských městech. Co teď v projektu chystáte nového?
Teď jsme uváděli kontroverzní knihu Gottland, která je u nás bestsellerem. Pro nás to byla především žánrová výzva, přijel i sám autor Mariusz Szczygiel (polský překlad našeho jména Stehlík). A připravujeme další bomby - určitě se přijďte podívat a mrkněte k nám na stránky www.listovani.cz.
Kde jste letos strávil dovolenou?
Byli jsme v Toskánsku, bylo to nádherný. Je to nám blízký kraj. Bydleli jsme na olivovém panství, okusili pravou toskánskou domácí kuchyni. Ráj.
Nejkrásnější vzpomínky na dovolenou?
Malá u moře, to bylo hezký. I když ta poslední vlna, která jí překlopila v kruhu, byla dramatická.
Je nějaké místo, kam byste se chtěl podívat?
Po Toskánsku nám snad chybí asi jen Provence.
Čeho si vážíte na ostatních lidech kolem sebe?
Že jsou, je důležité je kolem sebe mít.


5. rozhovor

14. února 2009 v 21:08 | pajulka |  ♥♥♥Lukáš Hejlík♥♥♥

10 otázek pro Lukáše Hejlíka

Lukáš se několikrát zmínil o dceři Klárce. Spolu s ní, ženou Veronikou, psem, kocourem, beranem a ovcemi bydlí na chalupě v Říčkách u Brna.
Lukáš se několikrát zmínil o dceři Klárce. Spolu s ní, ženou Veronikou, psem, kocourem, beranem a ovcemi bydlí na chalupě v Říčkách u Brna.
29. 7. 2008 14:00
Ovlivnitelnost, citlivost a zapomnětlivost - k těmto vlastnostem se nám přiznal pohledný herec Lukáš Hejlík (28), kterého znáte hlavně jako Tomáše Medunu ze seriálu Ošklivka Katka.


Jak se ti dnes ráno vstávalo?
Klasicky těžce, nejhorších je prvních pět minut, pak už jedu jak mašina.

Jaká je ta nejdražší věc (kromě auta a bytu či domu), kterou sis v životě koupil?
Obraz.

Necháš se lehko ukecat?
Když mám čas, jsem schopnej dát všechno!

Od koho jsi naposledy dostal nějakou zajímavou textovku a co v ní bylo?
Všichni mí vrstevníci teď rodí, takže bych mohl sestavit tabulku hmotnosti a míry všech novorozenců.

Kdy ses naposledy před někým objevil nahý?
Nejvíc vyjevená je z toho naše malá dcera Klára.

Co na sobě vyloženě nesnášíš?
Že nestíhám to, co mě baví.

Co tě naposledy opravdu rozplakalo?
Mám cédéčka, u kterých bulím - Twin Peaks nebo Ederlezi. Štkal jsem v divadle. Nejvíc jsem ale asi plakal při porodu naší Kláry.

Kdyby ses mohl stát neviditelným, jakou věc bys provedl jako první?
Prošel bych zdí, jako to je vždycky ve filmech.

Můžeš se nám svěřit s nejtrapnějším okamžikem svého života?
Jsem odborník na to "prosírat" něčí narozeniny. Vrchol byl, když jsem měl asi deset svých kamarádů z divadelní školy u našich, kteří měli zahradní party, a já netušil, že slaví své narozky. Samozřejmě jsme z toho zinscenovali překvapení za pět minut dvanáct.

Kdy jsi naposledy někomu lhal?
Vám v téhle anketě? Člověk pořád lže.

herci v OŠKLIVCE KATCE

14. února 2009 v 21:00 | pajulka |  ♥♥♥Lukáš Hejlík♥♥♥

Kateřina Bertoldová (Katka)- Kateřina Janečková

Narozena roku 1984 v Šumperku. Čeká ji maturita na konzervatoři v Ostravě.

Miluje cestování. Má ráda ping pong, stolní fotbálek, plavání, lyžování nebo jízdu na kole.
Aktuálně zkouší v Rock Café Maraton. Dále hraje v Divadle bez zábradlí a hostuje v Pardubicích.
Když v prvním kole konkurzu na roli Ošklivky Katky zjistila, že se jedná o seriál, odešla. Důvodem byl čas, který by musela trávit natáčením.






Prima nepohla najít vhodnou herečku a oslovili Kateřinu s dotazem, jestli si to nerozmyslela. Kateřina si přečetla scénář a po zvážení situace se rozhodla to zkusit.
Kateřina Janečková v této době hraje v Divadle Bez Zábradlí ve hrách Jakub a jeho pán a Tango. V televizi zatím hrála jenom malé role v seriálech Náves a Rodiná Pouta a ve filmu Všichni do jednoho. Roli Ošklivky napoprvé odmítla, ale až ji tvůrčí tým zavolal znovu že zatím žádná z oslovených hereček nechce tuto roli hrát, tak na tu nabídku kyvla. Změna Katky je docela razantní musela si nechat nasadit opravdová rovnátka, začala nosit brýle, hrozný účes a ještě horší oblečení. Už teď se těším až se nám Ošklivka promění. Jenom ještě chci dodat dostlidí si myslí že Katku hraje Ewa Farna, není to pravda.

Další herci


František Bertold (otec Katky)- Václav Vydra
Václav se narodil v roce 1956 je synem divadelních herců Václava Vydry a Dany Medřické. Hraje nebo hostuje v Karlinském Divadle, Dovadle Bez Zábradlí a Divadle Na Vynohradech. Už před destilety si pořídil své vlastní koně a stará se o ně s velkým nasazením. Objevuje se ale i na televizních obrazovkách ve filmech Kameňák, Tankový Prapor, Černí Baroni v seriálech Bylo nás pět, Život na Zámku, Náměstíčko a také v pohádkách S čerty nejsou žerty a Z pekla štěstí. V seriálu si zahraje otce hlavní postavy Ošklivky Katky.





Zuzana Bertoldová (matka Katky)- Jana Boušková

Jana je také hlavně divadelní herečka, ale zahrála si už docela dost i v televizi. Objevila se ve filmech Jak ulovit rybáře Ivana, Komediant, Narměrné Maličkosti atd. Dostala roli už i v úspěšných českých seriálech Nemocince na kraji města, Malý pitaval z velkého města, Šípková Růženka a teď i Ošklivce Katce, kde hraje matku hlavní postavy a manželku Václava Vydry se kterým jsou manželé i v reálném životě, takže tam toho moc předstírat nemusí.









Tomáš Meduna (ředitel KM Stylu) - Lukáš Heilík
Narodil se v roce 1980 v Mostě. Vystudoval Vyšší odbornou školu hereckou v Praze, kterou ukončil v roce 2002 a ještě ten rok začal hrát v divadle v Českých Budějovicích. O dva roky později nastoupil do divadla v Brně, kde hraje až do teď , hostuje v divadle v Opavě a teď se pouští do hlavní role seriálu Ošklivka Katka, kde bude hrát ředitele modní společnosti KM Styl a později se do něj zamiluje i sama Ošklivka. O tom herci se v poslední době diskutuje že by se mohl stát dalším lamačem divčích srdci. Tak uvidíme?










Filip Markvart (finanční řed.) - Josef Carda
Josef se narodil v roce 1959 v Ustí nad Labem. Vystudoval herectví na brněnském JAMU, poté prošel divadly Husa na Provázku, Činoherní studio, Prozatimní divadlo, Rokoko nebo Divadlo bez Zábradlí. Má syna Adama. Televizní diváci se jej pamatují asi jako Cardu Retardu z Tele Tele, ale zahrál si v několika filmech Rebelové a Kameňák 3. V Ošklivce si zahraje finančního ředitele, uvidíme jak se mu to bude vést.











Robert Meduna (otec Tomáše)- Ladislav Frej
Narodil se v roce 1941 v Brně, kde také od dětsvtí učinkoval v ochotnických souborecha učinkoval v operním zpěvu. v roce 1962 dokončil JAMU a začal hrát v divadle v Pardubicích, největší popularitu mu přinesla role v seriálu Nemocnice na kraji města. Objevil se také ve spoustě dalších televizních seriáu a filmu a věnoval se také dabingu. Před nedávnem natočil pokračování Nemocnice na kraji města a teď se vrhnul na Ošklivku Katku. Jeho manželkou byla také známá herečka, které nedávno zemřela Věra Galatíková. V ošklivce se bude objevovat jako otec ředitele KM Stylu (Lukáš Hejlík).








Jana Medunová - Jana Švandová
Jana se narodila v roce 1947 v Pardubicích je obsolventkou JAMU. Hrála v divadle v Českých Budějovicích a později v Pražském Činoherním klubu.
Na televizních obrazovkách ji můžete vidět ve spoustě filmu Drahé tety a já, Můj brácha má prima bráchu, Neohlížej se za námi je kůň, Kytice a Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko. V této době ji dost lidí sleduje jako sekretářku v seriálu Ulice. Od teď ji budete znát i jako paní Medunovou z Ošklivky Katky.









Marek Stránský
(Tomášův kamarád) - Michal Zelenka
Michal v roce 1975, vystudoval DAMU a byl v angažmá v divadle v Českých Budějovicích. Zahrál si v mnoha divadelních hrách a dokonce i na otáčivám jevišti v Českém Krumlově ve hrách Sen noci Svatojánské a Veselé paničky Widsorské. Na televizních obrazovkách se objevil jako číšník v seriálu Horákovi, teď se ale moc těšil na Ošklivku. V ní hraje obchodního ředitele, který má rád společnost krásných slečen.






Hugo Wágner (návrhář) - Lumír Olšovský
Lumír se narodil v roce 1973 v Hlučíně v roce 1991 absolvoval státní konzervatoř v Ostravě. Hraje v několika divadle a v současné době hostuje v Divadle na Fidlovačce, v Divadle R.Brzobohatého, v Divadle Kalich a především v hudebním divadle Karlín. Byl dvakrtá nominován na cenu Thálie a jednou nominaci proměnil, studuju režii na DAMU a všechnu energii věnuje Ošklivce, tento seriál si skutečně užívá a je jedno z nejzábavnějších postav seriálu. To je prostě naše Pipinka.









Nataša Polívková- Liliana Malkina
pomocnice Katčiny matky ve večerce



Marcela Konečná - Michaela Horká



Patricie Vytisková - Olga Lounová


Daniel Konečný - Petr Štěpán

Miky - Mikuláš Záveský - Vojtěch Štulc
Katčin kamarád od dětství

4. rozhovor

14. února 2009 v 20:55 | pajulka |  ♥♥♥Lukáš Hejlík♥♥♥

Rozhovor s Lukášem Hejlíkem

Rozhovor se uskutečnil po premiéře únorového LiStOVáNí na Skleněné louce - Michal Hvorecký: Plyš.
Sasanka: Tak se tě zeptám, jak to dneska dopadlo, jak bys zhodnotil to vystoupení tady?
Lukáš: Dopadlo to výborně a podobně dobře už to tak dopadá 3 a půl roku, co LiStOVáNí existuje. Skleněná louka, tudíž celé Brno, je takovou naší nejlepší štací, protože hrajeme i v Praze, v Bratislavě, v Budějovicích a ve spoustě dalších městech. Ale to Brno je takové stylové, zahajujeme většinou celé turné právě tady, stejně jako dneska s Plyšem. Lidí bylo dost a reagovali výborně.
Sasanka: Tak to je fajn. Jak se to dá takhle časově zkloubit, když objíždíte různá města? Je problém dát to dohromady?
Lukáš: No tak je, protože se nám na tom seriálu (říkám tomu literární seriál, ve kterém představujeme každý měsíc nějakou novou knížku, takovou scénickou divadelní zábavnou formou a jsem rád, že mu lidi dávají přednost před seriály televizními), tedy, protože se na tom seriálu podílím já z Brna, pak děcka z Budějovic (hvězdy Jihočeské divadla Pavel Oubram a Věra Hollá, jsou to moji spolužáci z Vyšší odborné školy herecké). A teď nově jsme museli rozšířit tým i o další Brňáky - Alana Novotného a Lenku Janíkovou. Další naše kolegyně Veronika Senciová je teď těhotná. Rozšířili jsme tým, abychom to vůbec zvládali, každý měsíc nás čeká premiéra s novým titulem a do toho samozřejmě hektický divadelní provoz. Představ si, že mám třeba 6 volných dnů, Budějičáci zrovna tak a proto je vlastně nemožný najít čtyři dny společného volna. Já dělám něco jako manažera a zvládáme to!
Sasanka: Ve kterém městě je nejvděčnější publikum?
Lukáš: Brno a Praha - tam hrajeme v Obratníku - a chytla se nám i Bratislava, kde chodí cca 100 lidí. Nově začínáme hrát i v Havlíčkově Brodě, jezdíme do Poličky. Postupně přichází další a další nabídky z jiných měst. Chceme se ale všude systematicky vracet, aby to lidi mohli brát právě jako seriál. Lidi to vážně baví, nás taky, často je to - nemůžu najít lepší slovo než - uvolněné. V divadle to častokrát moc nejde, v týhle formě se můžeme doslova vyblbnout. Nikdy se ale nepovyšujeme nad smysl a vyznění celé knihy, lidi na to přistupují a kniha se pak i dobře prodává, to je pro nás skvělý signál k tomu, že to celé opravdu funguje.
Sasanka: Jak vznikla myšlenka věnovat se scénickému čtení?
Lukáš: Když jsme s Věrou a Pavlem dostali v roce 2004 po škole dostali angažmá v Budějovicích, měli jsme tehdy ještě hodně volného času. Já jsem vcelku akční, takže u toho jsem ještě dělal hiphopovej časopis BbaRáK (www.bbarak.cz) a pořádal festival Hip Hop Kemp (www.hiphopkemp.cz) a spoustu dalších věcí, které teď opouštím, abych se stíhal věnovat rodině, divadlu a LiStOVáNí. Rádi jsme četli, času bylo dost, a tak proč se dívat na telenovely - s každým dalším novým dílem se z toho stával víc než poloprofesionální projekt. Dnes lidi, kteří v tom účinkují, dostávají za představení svůj honorář.
Sasanka: Ty jsi zmínil Hip Hop Kemp - měl jsi něco společného s tancováním?
Lukáš: S tancováním vůbec ne! Já tancovat neumím, ani zpívat i přesto, že jsem v Městském divadle, ale hip hop jsem dělal spíše odborně. Vydáváme časopis o nákladu 25 000 kusů, desky, vinyly a když jsi zmínila tanec, v případě hip hopu je to přesněji breakdance - pořádali jsme mistrovství ČR a východní Evropy právě v breaku, ale i Djingu. Ale tyhle věci jsou už za mnou. Jsem hrdý, že jsem to v téhle oblasti někam dotáhnul, dneska je z hip hopu jeden z nejpopulárnějších hudebních a životních stylů dnešních teens a málokdo by nám věřil, že jsme tu začínali opravdu v plenkách. A propo, čekám, kdy dostanu nabídku udělat na naší Hudební scéně "hiphopový muzikál" - jsem totiž připravený!..o:)
Sasanka: Co tě přimělo přijmout angažmá v MdB?
Lukáš: První sezónu v Českých Budějovicích jsem neměl moc příležitostí, ale těsně před koncem jsem se omylem jako "pařez" dostal do obsazení Její pastorkyně, kterou měl režírovat hostující brněnský režisér Zdeněk Černín. Ad toho pařeza: Prohlásila to při tvorbě obsazení tamní dramaturgyně: "Jestli chcete Hlaváčkovou na Kostelničku, vezmeme vám Drápelu jako Lacu, ale to by musel dělat Hejlík a to je pařez, to byste se asi natrápil." Měla pravdu, Černín se se mnou opravdu natrápil, ale myslím, že jsme si sedli do noty a od té doby jsem s ním dělal v řadě 13 inscenací! Dá se říct, že ve všem, co v posledních třech letech režíroval, jsem byl. Pastorkyně a Laca v ní jako role byla jedna z mých nejlepších prací. Představení viděl i ředitel Moša a nabídl mi angažmá v Brně, kde jsem nastoupil do Trepleva v Rackovi. Režisér Černín se toho času stal také uměleckým šéfem ve Slezském divadle Opava, kde jsem hostoval v několika velmi podařených inscenacích (Maryša, Smrt obchodního cestujícího a jiné).
Sasanka: Jako každého se tě zeptám, jak přišla ta myšlenka stát se hercem?
Lukáš: Tak se každého ptáš na tu nejhorší otázku. No, já jsem si po maturitě, kdy nastává takový ten problém - co dělat, přece ne pracovat, vybral pomaturitní studium angličtiny. Byl jsem v Praze, tak se rok sám učil a poprvé jsem trošku pochopil, co je život - neměl jsem peníze, jedl čínský polívky. Vlastně už ani nevím, jak jsem se dozvěděl o existenci jisté Vyšší odborné školy herecké a říkal jsem si, že když tu a tam píšu nějaký ty textíky, že bych se tam mohl nějak uplatnit. Takže vidíš, že moje představy byly totálně jalový. Má první otázka na Dni otevřených dveří byla: "Uleje mě tahle škola z vojny?". Dostal jsem se na ni a z vojny mě to uvolnilo. Dostat se na tu školu není těžký, učíš se tam to samé, co na jiných školách, nejdůležitější pro tvé studium na jakékoliv škole, ať je to VOŠH, JAMU nebo DAMU, je to, kdo tě učí herectví. Naším profesorem, rádi jsme mu tak říkali, Jan Hartl, člen činohry ND v Praze, a ten mi změnil obzory. Spolu s ním nás vedla Eva Hodinová a režiséři Helena Glancová a mistr české režie Otomar Krejča. Prosákl jsem do toho tak, že mi to vlastně úplně změnilo život. Začal jsem to brát opravdu vážně. A ve výsledku naše skupina našla největší uplatnění. Ještě lepší je, že skvělá návaznost na ten základ, který mi ta škola dala, přišla v pracích se Zdeňkem Černínem. Takže jsem s ním třeba už v prvním patře, i když nás ještě čeká vždycky nekonečný mrakodrap.
Sasanka: Co pro tebe znamená ideální role? Jak si ji představuješ?
Lukáš: Tak je to těžké. Když jsem zmínil školu, nemůžu teď už s úsměvem zapomenout na to, jak velký jsem byl "umělec", jak jsem všechno odstřeloval, myslel jsem si, že asi změním české divadelnictví. V praxi jsem hodně rychle přišel na to, že jsem stejný blázen, jako každý, kdo si to myslí. Ale, ono to k tomu trochu patří. Ten provoz, zvlášť v našem divadle, hodně naučí. Pro mě největší lekce byla role, kterou jsem neosedlal, která byla výzvou a kterou jsem nezkrotil. Najednou zjistíš, že je to těžké, že se všechno nepodaří, ať pro to děláš cokoli. Prošel jsem spoustou vysněných rolí, Teplev v Rackovi, v Bouři Ariel, Biff ve Smrti obchodního cestujícího, zmiňovaný Laca v Pastorkyni nebo Francek v Maryši - to jsou role, které se jen tak nedostávají a teď třeba v Poprasku šílený soudce Isidoro, part většinou pro staré bardy souboru. Ukázková role je poručík Emil ve Slaměném klobouku, hrozně velká lekce, i když jde jen o tolik neuznávanou frašku. Vděčím za vše právě rejžovi Černínovi, pracuje na mě, dává mi rozmanité úkoly, neškatulkuje mě do typů a barev - to je dnes záležitost zcela ojedinělá. Divadla na to nemají čas, ty doby jsou už pryč - bere se jen ten, kdo frčí nebo ten, kdo umí rychle a je jistotou. Černín na mě pořád pracuje. Ta role, o které mluvím, že pro mě byla nepokořeným soupeřem, je Mortimer v Marii Stuartovně - a jsem moc rád, že přišla - je to ta největší škola a role, s kterou se musím pořád prát.
Sasanka: Jak to působí na tvoji psychiku, když hrajete drama jako je Stuartovna?
Lukáš: Rozuměj, to je právě to! Mám jen a jen myslet především na to, že mám osvobodit královnu, že jsem fanatik, který je schopen udělat všechno. Já nemám myslet na to: "Do pytle, teď jsem udělal přesah nebo sakra, to znělo blbě! Není to monotónní?" Říkám tomu vnitřní policajtismus, když se člověk moc poslouchá a málo si věří - je to můj problém už ze školy. Jenže v tomto partu, kde máš desetiminutový monolog na scéně, kde je jen jedno křeslo a v něm královna, kterou musíš přesvědčit - to jenom kulminuje. Nevím, jestli tím odpovídám přesně na to, co ses ptala, ale tohle opravdu na mojí psychiku působí! Když to náhodou jede dobře a člověk se nemusí tady těmi problémy zabývat, je to skvělý pocit!
Sasanka: Já si myslím, že jako Mortimer jsi byl výbornej. Ale tak to vypadá, že mnohem raději účinkuješ v komediích?
Lukáš: To jsem tím vůbec nechtěl říct. Mluvil jsem třeba o tom Isidorovi v Poprasku, protože to jde. Dobře se to nazkoušelo, je tam dobrá parta, vznikalo to za příjemných okolností. A "maže to". Ty problémy mám úplně stejné, jsou představení, kdy mi to jde líp a kdy si říkám: "Nech se jenom překvapovat!" Já nemůžu říct, že mám rád víc komedie, nebo tragédie a dramata, nebo současné hry a klasiky. Dělali jsme tu Její Pastorkyni s Černínem, bylo to výborné. Racek, strašně mě to bavilo. Bouře, vážná role. V Opavě jsem dělal jednu z nejtěžších věcí - Biffa ve Smrti obchodního cestujícího. Prostě velký, vážný role, ale stejně tak jsem dostal role komický, se kterýma jsem se třeba musel prát i víc. Ale baví mě to všechno. Baví mě i ten Mortimer, se kterým se trápím.
Sasanka: Jak reaguješ na vstupy diváků během představení? Mám na mysli třeba Slamák.
Lukáš: To k tomu samozřejmě patří. Nejsem Erik Pardus, který je schopný z nitky, kterou mu někdo podá, vyšít svetr se sobama. Já velký improvizační talent nemám, ale je samozřejmě, když se to stane, je to příjemný, ke komedii to patří a je to vlastně důkaz, že to lidi baví! Ty komedie jsou ale ještě těžší, se Slamákem jsem se natrápil asi vůbec nejvíc a beru to za svou nejtěžší práci a největší školu. Ten Slamák byla asi moje nejtěžší práce. Ano, mluvím o tom, že mi Mortimer nejde, ale makal jsem na tom úplně stejně jako na Arielovi v Bouři.
Sasanka: A co smích, když nastane nějaká ta improvizovaná situace?
Lukáš: Jako když mně se chce smát, tzv. odbourávat? Já toho nejsem úplně fanouškem. V Poprasku na laguně teď máme pravidlo, že kdo se odbourá na jevišti, platí 100Kč. I když to bylo do fondu na narozeniny Erika Parduse..o:) To bych ani neměl říkat, ale když jste fanouškovský web, tak proč ne. Jasný, potká mě to někdy třeba u toho Slamáku, ale nepreferuju to - na škole jsem si vždycky říkal: "Jéžiš, takže to bude jenom vtipný tím, že se herci odbourávají." Když je to v nějakým neovladatelným místě, když vypadnou dveře, jako se nám opravdu na Slamáku stalo, tak nemůžeš dělat, že nevíš a nevidíš. Hartl říkal, herec by se měl otočit, když ho někdo při hraní kopne do zadku - jestli mi rozumíš!
Sasanka: Pamatuješ si nějakou zajímavou historku z divadla?
Lukáš: Fakt nevím, i když je mi jasný, že hned jak domluvíme, napadne mě pět takových situací. Ale teď nedávno jsem si během Poprasku rozřízl tvář o psací stroj (úplně nepochopitelně, jak je mým zvykem) a Erik Pardus, který vešel na scénu a viděl to, řekl: "O e ebák, avný oude?" (To je jebák, slavný soude?).
Sasanka: Co ti dokáže udělat největší radost?
Lukáš: Když se to daří. Když se člověk nemusí zaobírat sám sebou, když cítí, že lidi berou to, co ta hra a ten režisér s herci do toho chtěli dát. Stejně tak ale například na tom dnešním čtení, když si lidi přišli poslechnout, o čem je nová knížka, bavili se u toho, pochopili to a třeba si tu knihu i koupí. Prostě, když ta komunikace dojde svého cíle.
Sasanka: Máš nějakého oblíbeného dramatika?
Lukáš: Mám, určitě. Jsem ovlivněný velkou školou Otomara Krejči a Heleny Glancové, kterou bych měl jmenovat všude, kde se mihnu. Z vlastního zájmu samozřejmě. Mám rád ze současných autorů Thomase Bernharda, i když si myslím, že by se měl jenom číst. Mám rádu klasiku, ale třeba i hry Toma Stopparda. A když jsme u toho, přijď na Divadlo svět alias Sbohem, lásko, co teď děláme s Černínem - to je hra o divadle, životě a celým světě - o všem!
Sasanka: Položím ti jednu hloupou otázku. Říká ti něco seriál Přátelé?
Lukáš: To je ten seriál, jak je tam taková ta známá písnička? Já už ale šest nebo sedm let nemám televizi, takže mě tyhle věci hodně míjí. Krom divadla a LiStOVáNí se věnuju rodině a chalupě - bydlíme na Vysočině a máme takovou malou farmu a je s tím hodně starostí stejně jako radostí.
Sasanka: Jako poslední otázku se tě zeptám, jaký máš názor na stránky fandim-mdb?
Lukáš: Já jsem psal vaší "bossce" Ronny, že je to "šílený web". A když se mě ptala, jak to myslím, řekl jsem znovu, že je to fakt šílené - že fanoušci divadla udělali čtivější stránky, než má samotné divadlo, kde chybí to nejzásadnější, co každý portál dělá komunikativním - diskuse. A proto malá reklama, koukněte na naše stránky www.listovani.cz. Tudíž umím ocenit, že si na to umíte najít čas, že na to máte energií. Je mi to sympatický, protože to v sobě mám také. Je hezký, že vás zajímá divadlo, ať už je to Městské, brněnské, jakékoliv. Mimo jiné jsem se tam také dozvěděl, že jsem překvapil jako Isidoro v Poprasku..o:)
Sasanka: To jsem nejspíš psala já. Moc děkuju za rozhovor a všichni ti přejeme, abys byl nadále úspěšný a všechno se ti dařilo tak, jak by mělo.
Lukáš: Já doufám, že se v tom našem velkém divadle neztratím a že se bude ještě na co koukat. A taky doufám, že se všichni fans MDB stanou fanoušky LiStOVáNí, proto určitě přijďte 2.5. do HaDivadla, kde budeme křtít novou knihu Roberta Fulghuma, který bude na akci přítomen!
únor 2007
Lukáš pochází z Loun v Severních Čechách, odkud odešel studovat do Prahy na Vyšší odbornou školu hereckou v Michli. Tam se seznámil se spolužáky Pavlem Oubramem a Věrou Hollou, se kterými po dokončení studia v pedagogické režii Jana Hartla, Evy Hodinové a Heleny Glancové dostal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Odtud se po nastudování inscenace Její pastorkyňa dostal prostřednictvím režiséra Zdeňka Černína do Městského divadla v Brně a do Slezského divadla v Opavě. Krom LiStOVáNí se věnuje práci v Českém rozhlase 3 - Vltava, psaní pro časopis BBaRáK, jehož je spoluzakladatelem a sestavováním festivalu Hip Hop Kemp. V současnosti žije v Říčkách nedaleko Brna.


3. rozhovor

14. února 2009 v 20:49 | pajulka |  ♥♥♥Lukáš Hejlík♥♥♥
Proutník z Ošklivky Katky

Lukáš Hejlík: "Do Katky jsem se už zamiloval!"

Herce Lukáše Hejlíka (28), který v primáckém seriálu ztvárňuje prezidenta KM stylu, našli tvůrci až na poslední chvíli. Jaký je tenhle fešák v reálném životě?


Lukáši, ztvárňujete v novém primáckém seriálu Ošklivka Katka druhou hlavní roli. Hrajete Tomáše Medunu. Zajímá mě, jak jste roli získal? Bylo to dané hned?
"Vůbec ne. Z toho, co jsem zpětně slyšel, se castovalo dost dlouho a proběhlo několik kol. Mě volali až v poslední várce, když už se asi rozhodli lovit dokonce i za Prahou neznámé tváře v neznámých končinách."

Jen pro informaci čtenářů - vaše srdce si nakonec stejně získá Ošklivka, kterou hraje Kateřina Janečková alias Katka Bertoldová, ale to až na konci seriálu. V jaké fázi natáčení právě jste? A že se vám jistým způsobem Katka líbí už teď? Seriál (jako jediný!) sleduju a vidím, že vám, jako Tomášovi, vadí přítomnost jiných mužů v jejím okolí…
"Jsem rád, že se díváte, teď na začátku dubna máme skoro 25 dílů, myslím, že jsme se stihli solidně poznat - a Katka? To je sympatická štramanda, která se musí líbit každému. Teď jde o to, jestli jako Katka Janečková anebo Katka Bertoldová - každopádně jako Katka v obou rolích je to skvělá holka a jsem rád, že to dělá, protože má, myslím, skvělý cit pro nadsázku, kterou celý ten seriál potřebuje, aby se mohl lišit od všech těch pseudorealistických vážných seriálů."

Je to pro vás zřejmě zatím vaše největší role, myslím filmová… Mohli jsme vás už v televizi vidět?
"Lidi budou frflat, že mě v pondělí bude v televizi tak trochu moc, ale objevím se i v pokračování seriálu Dobrá čtvrť, která už odstartovala teď v dubnu. Sám televizi nemám už osm let, tak teda frflat nebudu. (Smích) Ano, v porovnání se všemi předešlými zkušenostmi je to moje první velká filmovací kláda."


Věříte v další seriálové či filmové nabídky?
"Teď na to nemyslím, protože budu dva roky "armandovat", teda pokud se na to bude dívat spolu s vámi i spousta dalších lidí - a já doufám, vždyť v tom seriálu nikdo neumírá, není tam nemocnice, neřeší se půjčky, a podobně."

Mám za to, že jste ztvárnil jednu roli ve snímku Crash Road, v němž hlavní hrdinku hrála modelka, dcera slavné matky a vymetačka večírků Agáta Hanychová. Nemýlím se? Jaký máte názor na Agátu?
"Ano, hrál jsem tam Agátě takovou příběhově - vztahovou "zarážku". Moc jsme se tam nestihli poznat, ale napravili jsme to během Ošklivky, protože i díky mýmu doporučení v nějakém díle kolem dvacítky ztvární roli jedné modelky, o jejíž srdce (a nejen to) se tam pokouším. A vlastně teď ani nevím, jak to v seriálu dopadne dál, takže ani nevím, jestli můžu nějaký názor vyslovovat. Možná mám oproti lidem výhodu, že si o ní nic nečtu, že jsem jí prostě jenom poznal."



Vy jste především divadelní herec, působíte v Městském divadle Brno…
"Za šest let u divadla jsem hrál především pod pevnou rukou režiséra Zdeňka Černína hned v 16 jeho inscenacích a dostal díky němu skvělé role (Laco, Treplev, Biff, Ariel...). Už teď se těším domů do Brna, divadlu mír, jak říká náš rejža."

Vy máte desetiměsíční dcerku Kláru. A k nelibosti všech vašich fanynek jste i ženatý… Jak jste se s manželkou seznámili?
"Moje žena Veronika je Slovenka a z angažmá z Nitry přestoupila do Opavy, já z Českých Budějovic do Brna, abychom se nakonec sešli na půli cesty na usedlosti u Devíti křížů a splodili naší Klárku, která je fakt senzační. Seznámení bylo divoké - na recitačním festivalu v Poděbradech, kam jsme jezdili spíš než recitovat, flámovat a balit Slovenky - no a takhle to dopadlo!"

Jak rozmazlujete svoje dvě holky?
"Snažím se být co nejvíc doma, a to je teďka peklo. Jsem takový, jak říkám, anděl D1 - stále na cestách."

Vy jste diplomovaný specialista. Čeho? Uvažujete o dalším studiu?
"Mám vystudovanou Vyšší odbornou školu hereckou v Praze Michli, tedy školu, kde není přijímací síto tak těsné jako na DAMU či JAMU, ale která nabízí to samé, jen nemá takovou prestiž. Jak já říkám, ono je stejně spíš důležitější, kdo vás učí, kdo vás vede, kdo za vás ručí. V mém případě to byla trpělivost Jana Hartla, Evy Hodinové a Heleny Glancové."


Jednou jste mluvil o tzv. LiStOVáNí. Přibližte nám tento projekt.
"To je moje další dítě, které jsme zplodili v prvním angažmá v Českých Budějovicích se spolužáky a kamarády Pavlem Oubramem a Věrou Hollou. Dneska je v něm celkem devět herců z celé ČR, mimo jiné i Alan Novotný, známý teď z x-factorové grupy All X. Projekt každý měsíc vybírá zajímavé nové knížky, a ty pak v podobně takového zábavného poutavého čtení hraje před diváky v Brně, Praze, Budějkách, Bratislavě, Havl. Brodě a dalších městech a funguje vlastně jako takový konkurenční literární seriál, na kterém se lidi dobře baví, důvěřují mu a tudíž se vrací. Přijďte i vy, více na www.listovani.cz."


Jak vás napadlo vytvořit něco tak zajímavého?
"Měli jsme tehdy dost času a elánu začít dělat něco mimo divadlo, rádi jsme všichni tři četli knížky a vzniklo toto čtené divadlo, které současně nemá konkurenci, píše historii svého žánru a stává se opravdu fenoménem. Jakkoliv nudně termín "scénické čtení" zní, tak je ve své podstatě hodně zábavný a věřím, že byste odcházeli po představení překvapeni."

Vy jste na svůj projekt dostal grant, je to tak? Bylo to obtížné? Říká se, že žádost o grant provází nekonečná řada papírování…
"Je to složité, ale není to nemožné. Projekt funguje na jedničku, plní co slibuje, lidi na to chodí, umělecká laťka mu neklesá, vkus si drží, takže není důvod, proč by si za ním nemohli stát jak magistráty měst, kde se LiStOVáNí koná, tak i Ministerstvo kultury, které je na něj, myslím, také dostatečně pyšné. A my jsme za to samozřejmě rádi."

Rozhovor

14. února 2009 v 20:43 | pajulka |  ♥♥♥Lukáš Hejlík♥♥♥
Lukáš Hejlík: „Čas je pro mě luxus!“

Lukáš Hejlík: "Čas je pro mě luxus!"

Znáte osobně prezidenta, který bydlí v malé vísce? My ano. Prezident firmy KM Styl Tomáš Meduna ze seriálu Ošklivka Katka, v civilním životě herec Lukáš Hejlík (38) totiž žije v obci Říčky u Brna.
Taky patříte mezi lidi, kteří, když si chtějí odpočinout, jdou štípat dříví?

Jo. Třeba jsem hrozně rád dělal seno. Luxusní věc. To mám třeba hodinu na to, abych přemýšlel o něčem, na co normálně nemám vůbec čas. Dokonalý aktivní odpočinek.


V kolik hodin vlastně musíte vstávat? Seriály se točí už od rána.

Dneska (v neděli) jsem vstával v půl páté, někdy ale mívám nástup o hodinu dřív, takže lezu z postele už o půl čtvrté. A vracím se tak v jedenáct večer. Občas je to perný. Ale zjistil jsem, že opravdová tragédie je, když si člověk může přispat a vyspí se osm nebo devět hodin. To mi "ublíží" podstatně víc. Ale je to jen rytmus, na který si člověk zvykne. Naštěstí zázemi, štáb i produkce jsou u Ošklivky skvělé. Taky na vlastní kůži zjišťuju, že je pravda, když mi všichni říkali, že když je dobrý catering, projeví se to na atmosféře natáčení, protože štáb, od osvětlovače až po zvukaře, je v pohodě a herci taky. A tady catering opravdu funguje výborně.
imgCo máte nejradši ke snídani?

Třeba vajíčka. Dávám si tady docela do nosu.


Prý nemáte doma televizi. Vy nepotřebujete k životu zprávy? Vždyť ani nevíte, jak vypadají Václav Klaus, nebo Mirek Topolánek!

Oni jsou tam dlouho, takže přece jenom vím. A poslouchám rádio, když jedu autem. Tam je zpráv dost. Vidíte, teď jsem si vzpomněl, že jsem si v zácpách na dálnici vždycky říkal: "Když budu někdy slavnej, budu křičet, aby se řidiči naučili pravidlo ZIP! Ulehčí to život i jim."
Spousta vašich kolegů se za volantem učí roli.

Přesně můj případ! Teď jsem si už vlastně jistý, že kdybych nedojížděl, ani bych se to nestíhal naučit. V seriálu do sebe potřebuju dostat někdy až dvacet stránek textu denně, a tím, že jezdím vlastně čtyři hodiny denně a pouštím si text, který jsem si předtím nahrál na mobil, do sluchátek, mám vlastně čas na učení. Kdybych byl doma, usnul bych u toho, to na dálnici nemůžu.
Taky musíte projezdit dost benzínu.

Šíleně. Nedávno jsem si zjišťoval na nějakých ekologických stránkách, jak jsem na tom s tzv. ekologickou stopou a zjistil jsem, že snad desetkrát hůř, než je maximální povolená hranice.


V pracovním životě hrajete bohatého člověka. Už jste si zahrál golf?

Před rolí nebo po roli? (smích). Nikdy jsem ho doopravdy nehrál. Jen na simulátoru.


Co pro vás vlastně znamená luxus?

Budu hodně trapnej, když řeknu že čas? Ale asi jo. Toho, čeho si teď nejvíc cením, je právě čas.


A snobárna?

Nestíhám se ani pořádně pohnout někam pryč z natáčení. Samozřejmě, že dostávám spoustu pozvánek, zatím však ty "společenské akce" nějak prostě nestíhám.


imgKdyž jste měli úvodní seriálovou party v Trojském zámečku, všiml jsem si, že jste tam měli spoustu vybraných pochoutek. Ty krevety byly pravé?

Byly. Dokonce, a to mě dodnes zabíjí duši, tam byl i obří uzený sumec, který po tom natáčení vzal za své. Po deseti hodinách na prudkém světle byl v takovém stavu, že za něj cateringová firma nemohla ručit. Tím pádem by se jedl vysloveně na vlastní nebezpečí. Neriskovali jsme.


Mimochodem, když v seriálu jíte, je to jen naoko?

Většinou jíme doopravdy, ale musí se to hlídat kvůli skriptu, aby se to jedlo ve všech záběrech stejně na přesně stanovených místech, jinak by měli střihači více práce než zábavy, ale to mají stejně (smích). Takže uzobnete jednu kuličku hrozna a dvě krokety. Jíte jednoduše - to je tajemství té správné diety!
Často se v rozhovorech hezky zmiňujete o Listování.cz.

To je projekt, ve kterém je dneska už devět herců z různých českých a moravských divadel. Každý měsíc vybíráme nějakou novou aktuální prózu, kterou přeměníme v takové zábavné čtené divadlo. A jakkoliv termín "scénické čtení" zní nudně, je to většinou hrozná sranda. Mimochodem Alan Novotný z All X, který soutěží v X Factoru, je naším členem "souboru", takže teď s Alanem máme trochu utrum, teď nás musí jistit kamarádi z Budějic.
Kolegové z All X tráví spoustu času v tovární hale naproti té vaší, kde točíte Ošklivku Katku.

Zrovna před chvílí jsem se s nima bavil. Říkali mi, že už to mají připravený, že budou jako vždy dokonalí.


Jste všichni z jednoho divadla?

Ano, navíc právě s Alanem Novotným jsem dokonce přímo na šatně. Jsme velcí kamarádi, ale teď už po pár týdnech je cítit rivalita (smích). Máme to teď trochu jako TSO - vysvětlím. V Brně jsou odvěcí rivalové - dvě divadla: Národní a Městské a od starších kolegů vím, že se těm druhým vždy říká TSO - "ti sráči odnaproti". Takže je to teď aktuální příměr, když tady na kluky mávám z okna a křičíme na sebe. Ale to z legrace, samozřejmě jsme pořád stejná parta.